Takže to nebyla náhoda že to byla právě Naďa, kdo se ke mně jednoho dne přiřítil s neobvyklou novinou: „Máme na áru v komatu děsnýho hezouna co se předávkoval Viagrou! Pojď se na něj taky podívat!“ A protože takovéhle novinky se šíří rychlostí blesku, nakonec jsme se tam sešly čtyři.
„Už je prej stabilizovanej.“ znalecky Monika, která o nočních dováděla s anesteziologem který toho chudáčka dával dohromady. „V sanitě jim prej málem exnul, ale už bude v pohodě.“ dodala Monika tónem člověka, který má spolehlivé zdroje informací. Ale nikdo ji moc neposlouchal. Všechny jsme zíraly na toho zajímavého pacienta. Deka která přikrývala jeho tělo nedokázala zakrýt fakt, že Viagra ještě stále účinkuje.
„Páni, to je kus chlapa!“ zavzdychala Jitka když nakoukla pod deku. „Ukaž!“ Monika odhodila deku, takže jsme se mohly všechny čtyři poučit, co s člověkem taková pilulka dokáže udělat.
Za chvilku se ukázalo, že při těch nočních směnách od našeho anesteziologa přeci jen něco pochytila. Po chvilce se pacient pohnul a vytřeštil oči. Naprosto nechápu proč – copak může být pro chlapa příjemnější probuzení, než když máte kolem sebe čtyři holky jako lusk a jedna mu kouří ptáka?
Než se rozkoukal, už Moniku vystřídala Jitka. Nedokázala odolat tomu vztyčenému nástroji. Shodila ze sebe kalhotky a vyskočila si na koníčka. A pak už to šlo ráz na ráz. Střídaly jsme se na tom samečkovi pěkně jedna po druhé. A spravedlivě. Jakmile se jedna udělala, uvolnila hned místo další.
Všechny jsme byly tak vyrajcovaný, že se holky lízaly navzájem, když byl Michal právě zaměstnán jinde. Ale pracoval opravdu usilovně, takže si žádná nemohla stěžovat.



























