Tak to jsem prosím já. Mladá… nebo snad ještě ne moc stará, krásná… no… na vejšce jsem s klukama problémy neměla (a to jsem studovala pajdák!), úspěšná… hm… Pohlédněme pravdě do očí. Dřív jsem snila že budu úspěšná managerka, budu řídit velkou firmu a chlapi se mi budou válet u nohou, nosit mi květiny a občas třeba i nějaký ten diamantík, budu mít „svého“ kadeřníka kterému budu říkat „Alfréde“ a on mne bude zbožňovat a já pro něj budu nedostupná dáma z vyšších kruhů, a… A teď tady sedím rozvedená ve škole kde učím puberťáky češtinu a opravuju hrubky v diktátech. Bože, kde jsou mé sny z mládí? Ano, jasně že vím, kde jsou. Ale copak jako pedagogická pracovnice můžu říkat slova jako „v prdeli“?

„Brej den…“ mladý chlapec. který zde dělá školníka přišel uklidit. Kolik mu může být? Sotva dvacet. Určitě se netrápil s nějakou školou, udělal si základku a „nazdar“! A je na tom stejně jako já. Zpod rukávů mu vyčuhujou potetované ruce… ten určitě nečetl po večerech Ovidiovo „Umění milovat“. Jak to bylo? „Jako však stydí se žena s tou věcí začíti první, tak ji zas ráda strpí, začne-li jiný s tím sám…“ Sakra, já bych šukala!

„Odhoď vřetena svá, jež pracně jsi ovíjel nití, jenom thesalským kopím ruka tvá mávati má!“ Tohle sice byla rada Ovidia Achillovi, ale co už! Vydám se n-e-n-á-p-a-d-n-ě směrem k tomu jinochovi, který pro samou práci ani nevnímá, že by mohl dělat taky něco jiného než se uhánět smetákem. Tak ne, nedovtípil se. Kdyby četl Ovidia tak by věděl, že „tento neb pozdější věk je pro vás, mladíci vhodný, osívej tohleto pole, tohleto přinese žeň“! Ukaž co tam schováváš, ty zajíci… páni… já jsem asi našla poklad! No konečně se ten mládenec rozhoupal. Opravdu jsem už začala věřit, že není na holky. Ale ne, je pouze nesmělý. Naštěstí jeho tělo funguje jinak úplně normálně, takže se mi málem nevešel do pusy. Ale to bylo jen takové pokouření na uvítanou. Nesmím ho moc rozmazlovat. Jednak si to ještě ničím nezasloužil a za druhé – vzhledem k jeho mládí nechci riskovat že se mi během pár vteřin vystříká na blůzku, uteče, a nechá mne nadrženou a upatlanou od toho samčího sajrajtu.

Tak jo… tady… ano… pěkně jazykem… Ooooh…

Mhmmm… tak takhle se mi to líbí. Anooo… ještě kousek tady… a JO JO JO hezky zajeď hluboko, pořádně mi vylízej mušličku mou hladovou a opuštěnou. Už tam hodně dlouho nikdo nebyl. Natož takový chlapák jako ty!

Počkej… já si lehnu tady na lavici kde normálně sedí Pažout, kterého asi nechám propadnout a když pěkně roztáhnu nohy, co uděláš? Ano? Ano prosím… zasuň do mne to své kopí!

Aaah… AAA… jooo… to je nádhera! Cítit zase v sobě kus pořádného chlapa. Ty seš tak ve věku, kdy jsem na vejšce sbalila Jindřicha. Jednou po cviku jsme si to takhle rozdali v prázdné učebně. Měli jsme docela nahnáno aby nás někdo nepřekvapil, tak to byla vskutku rychlovka. Jen jsem si shrnula kalhotky, Jindra mi vyhrnul sukni, rozepnul poklopec a byl ve mně! Vystříkal se teda asi po dvou přírazech, takže to bylo tak na čtyři mínus… Ale zase to byl hezký zážitek na který se hezky vzpomíná. Takže doufám, že ty vydržíš déle!

Tak jo. Ukaž to sem, dlouho jsem neměla na jazyku chuť vlastního lůna. Ale vidím že to neodbýváš a zasloužíš si trochu péče. A já si maličko odložím, ty kalhotky jsou přeci jen trochu nepohodlné. Zvlášť když člověk potřebuje roztáhnout nohy.

No tedy! K tobě se taky žádná nesmí otočit zády, co? Oooh… jo JO to je moc… moc… moc… dobře. Tenkrát mi to Jindra taky dělal zezadu. Ale ty jsi mnohem lepší. Ještě že neslyšíš moje myšlenky. Mohl bys zpychnout. A když není nic horšího, než když student po první jedničce usne na na růžích a myslí si, že už se nemusí učit. Ale ale… střídáme polohy? Tak to jooo… na takové věci Jindřich neměl čas. To bylo jen „suchej tam a mokrej ven“ a hotovo. Pak se jenom utřít papírovým kapesníčkem a honem na další hodinu. A víte co je nejhorší? Že jsme tu další přednášku stihli. Skutečně, nezmeškali jsme ani minutu.

Ale už mlčím. Jen přirážej… ještě… ještě… ještě!!!

A co to? Ty mne tak zajímavě laskáš… oh… a na takových netradičních místech…

Takže mládenče. Toto je učební pomůcka zakoupená z rozpočtu školy pro výuku plánovaného rodičovství. Obvykle na tom těm děckám ukazuju, jak se správně navléká kondom. Ne, neptej se mne proč to nosím v kabelce i když tento rok rodičovství neučím. Jenom to pořádně nasliň a trochu mi protáhni i tu druhou dírku, ať jí to není líto. Jasně že tam potom můžeš, ale bude líp, když se předtím trochu roztáhnu a uvolním. Víš, tobě to nemohu prozradit, ale… máš fakt parádní péro. A kdybys ho do mne vrazil jen tak bez přípravy, mohlo by mne to bolet. No tak dobře, již smíš, ty můj nedočkavý býčku. Ale opatrně, nebo tě nechám po škole! Mhmmm… ještě kousíček… no zas tak opatrně nemusíš. Počkej počkej… maličko povolím, tak a teď… jo! Cítím jak je velký a jak se dere do mne… oh… to je… páni, to je kus!

Oooh… ještě.. ještě… ještě? Už tě cítím až v krku! Aaaah! To je macek! A je celý ve mně! Cítím jak mne roztahuje, jsem tě opravdu plná!

Jo, jo… hezky mne šukej do análku. Ojeď mi prdelku, moc to potřebuje! Ano, ano ANOOO!

A teď si lehni, já si chci zkusit sama! Hezky si na tebe nasednu… mhmmm…

Počkej, otočím se… Jo… jo… teď je to ono! Krásně si přitom můžu hladit kundičku… jooo… Takhle zase budu! To je nádhera, cítíš jak se mi rozkoší stahuje i prdelka? Ano, cítíš to? AAAAH! Točí se mi hlava, jsem jako omámená. Bylo to na jedničku! Dej mi žákovskou knížku, hned ti to tam napíšu. Ukázkově ošukal paní učitelku do obou dírek. Tak, a tatínek ať ti to podepíše.

Jo že už taky budeš? Tak ukaž, chceš se mi vystříkat do pusinky?

Mmm… z tebe to tedy stříká! Krásně horké a voňavé sperma. Příště mi to musíš nastříkat do zadečku. To miluju, když cítím jak mi tam pulzuje pořádný úd a pumpuje to do mne. Nestačím to ani polykat! Páni…

„Nashle…“ utrousil školník když dokončil svou práci. Bylo mu divné, že ta kantorka za katedrou tak divně zírá do neurčita, za celou tu dobu co rozmazával po podlaze špinavé fleky se ani nepohnula. Ale chtěl mít svou práci co nejdřív odbytou, aby mohl s kamarády na pivo.

Škoda, vzdychl si, když zavíral dveře. Tahle by stála za hřích…