Sem byla tuhle na dovče s jedním kámošem, co byl hodně dobrej a nešetřil na mně, tak sem s ním jela. A jako dobrý… Musel teda přes den někam něco zařizovat, tak sem si řekla, že udělám nějaký fotky aby moji fanoušci z toho taky něco měli. Hned sem se nachystala a vybrala správný místo. Se tomu říká lokace, kdybyste nevěděli. A to lokace bylo nejlepší hned u prosklenejch dveří, protože světlo je při focení to hlavní. Jako ve tmě fotit to je fakt na pikaču abyste věděli, To snad jenom když máte fakt hnusnou modelku a nechcete aby vám kazila fotky, ale to v mým případě fakt nehrozí. Jako tím chci říct, že fotím sebe, ne?
No tak sem udělal na zkoušku pár póziček a dobrý, ne?
No tak jsem pokračovala ve focení a to musíte vyzkoušet různý pohledy a všelijaký polohy, abyste pak vybrali to kde vám to sluší úplně nejvíc.
No ale jak sem tak byla zabraná do toho focení, tak sem měla najednou takovej ten divnej pocit, jako když se na vás někdo kouká. A čím dýl sem fotila, tím dýl sem měla ten blbej pocit.
Tak sem se nenápadně otočila a tam vám najednou stál chlap. Prostě velkej chlap chlap s velkým ptákem tam stál. A ten pták mu taky stál, když už jsme u toho. Byl tedy docela dobře nasvalenej a na první pohled sympaťák.
„Sis vysral voko, ne?“ povídám mu, protože sympaťák nesympaťák, nemám ráda když mně někdo ruší při práci. Fotografování není žádná sranda i když si hodně lidí myslí že je. Prostě není!
Ale on měl takový smutný voči a pořád jenom říkal že jsem moc hezká holka a jak mi to sluší, že mám nádhernej zadeček a vypadám chytře a sympaticky… no prostě poznal, že mně neoblafne a že lež má krátké nohy, takže hned kápl božskou.
Představil se mi, že se jmenuje Filip, ale já jak sem z toho byla celá rozhozená, tak sem mu nepotřásla rukou ale, tím macatým bimbasem co ho měl pořád vystrčenýho ven. No a to víte… kámoška byla jednou v útulku, pohladila tam jedno štěně a to se na ni podívalo těma smutnýma psíma očima a už se s tím nedalo noc dělat, úplně se do něj zamilovala a odnesla si to štěně domů.
No a my jsme si s tou kámoškou hodně podobný. Takže když se na mně ten Filip podíval těma smutnýma psíma očima a poprosil, jestli bych mu ho aspoň nevykouřila, tak sem si řekla, že dneska bych už toho stejně moc nevyfotila a vzala sem ho opatrně do pusy. Sem si říkala jen tak na zkoušku, že když tak se na něco vymluvím, jako že musím na balet nebo tak něco.
Tak sem ho trochu požužlala a pak oblízala jazýčkem a bylo to docela fajn. Filip pořád drmolil že je to moc krásný a že by chtěl do mně, protože jsem strašně moc krásná a že mám postavu jako bohyně a proti tomu se vlastně nedalo nic namítat. Prostě měl pravdu a co já s tím jako?
Tak sem se opřela o umyvadlo a říkám „Tak poď“, ne? A v tu ránu vám byl u mně a už to do mně hustil. Teda to byla jízda! Ten kluk měl fakt páru a když do mně vrazil tu velkou tlustou kládu tak sem ho cejtila až na mandlích.
„Ty vole Filipe, ty seš pěknej kanec, víš to?“ řekla sem mu, ale on na to nic, jenom zrychlil.
„Počkej počkej, seš na mně moc hrrr!“ musela sem ho krotit. Hezky si tady lehni, ať z toho taky něco mám!
A pak najednou sem viděla že už to na něj tak de! Ale Honem sem začala přemejšlet co s tím, jestli ho mám nechat vystříkat do sebe, protože nejsem žádná taková co by šla s každým, ale než sem to vymyslela tak Filip vyskočil a strčil mi ho do pusy.
Prostě, bejt profi fotograf, to je fakt těžký.
Taková hodná holka co neumí říct ne 😀