Gizelle

To jsme byli s miláčkem dohodnutí, že vyrazíme na pláž. Že mně nabere až pojede z práce a zajedeme na nuda pláž. Miluju ty závistivý pohledy holek, který nemají tu figuru jako já – a těch většina. To si holky zase sebekriticky přiznejte. Když se na lehátku naaranžuju do tý správný polohy, tak chlapi zakopávaj a speciálně na nudapláži pak spěchaj do vody, aby se ochladili. Obzvláště když tam maj tu svou vlečku. Páč kdyby ta jejich zmerčila, jaký zmrtvýchvstání se jim děje pod pupkem když na ně mrknu… to by byl tanec!

Ale zatím je pláž daleko, já tady stojím jako trubka a ten můj nikde! A když KONEČNĚ přifrčel, tak koukám, že je ještě v pracovním. Tedy v kvádru. Mně picne!

„V tomhle se jedeš koupat?“

„Sorry lásko, změna programu. Musíme na recepci.“ Na nic se neptal a otočil to zpátky k němu do práce.

„To jako mám jít takle?“ zavřeštěla sem na něj. Protože taková recepce, to znamená hogo fogo společnost, chlapi ve smokingu a dááámy v róbách.

„Nojo…“ zavrčel a ťukal něco do telefonu. „Janičko, buďte té lásky a sežeňte mi večerní dámské šaty na tu dnešní slávu.“ zavrněl do sluchátka. Tak Janička? Sakra chlap! Vytrhla sem mu mobil a zařvala:

„Velikost 36! A prsa déčka!“

„Ano, jistě, madam.“ ozval se ze sluchátka skřípavý ženský hlas. Típla sem telefon a zpytavě se podívala na miláčka.

„Nevyšiluj“ usmál se. „Janička přesluhuje, loni měla odejít do důchodu. Ale šaty sežene dřív, než tam dorazíme. V tom je skvělá.“

„Aha… tak ona takhle často nakupuje? A pro kterou naposled?“ opět ve mně vzkypěla již téměř uklidněná žluč.

„Ale lásko… co bylo, to bylo. Tehdy jsme se ještě neznali.“ Usmál se na mne. Frajer. Nojo. To on byl: frajer. Krásnej, chytrej a bohatej. Po něm určitě holky šílej. Bodejť. Já bych si taky žádnýho chudáčka nenabrnkla. Sakra práce. Chtělo by to nějakýho skvělýho chlapa, kterej by se ale nikomu nelíbil… to je taky blbost. Aby si ze mne ostatní utahovali, že mám nějakýho ubožáčka? To taky ne. Chjo…

V práci mne zavedl rychlým krokem do svého kanclu, kde už skutečně ležela úhledně srovnaná hromádka šatů, včetně prádla. Páni, Janička je fakt třída!

„Převlíkni se, hned jsem zpátky!“ dal mi pusu a zmizel.

Pomalu jsem se svlékala a prohlížela si tu garderóbu. Hm… Janička má vkus. A nešetří. Bodejť by šetřila, když to platí ten můj. Nebo firma. Ále…

Na hromádce bylo víc oblečení, než bych unesla. Janička asi počítala s tím, že si budu chtít vybrat podle vlastního vkusu. Takový servis bych potřebovala každý den. Začínala jsem miláčkovi tu jeho Janičku závidět…

Začala jsem punčochama – byly tam jedny moc pěkné a černé. A černá jde ke všemu. No ale pak mi padly do oka šle. Opravdu jsem tam našla normální černý pánský kšandy! Že by Janička nachystala na hromádku i něco pro mého miláčka? Hm… šle se mi vždycky líbily. Taky tím, jak se mi obepínají přes prsa. Tím jak se mi na hrudi napínají, hezky je zdůrazňují. No… vždyť to říkám!

Jakmile jsem ucítila na bradavkách ten známý tlak napnutých šlí, dostala jsem chuť na experimenty. Recepci jsem pustila z hlavy a zkoušela si všechny možné kombinace oblečení, které jsem našla. A tak se stalo, že když miláček nakoukl ze dveří, nebyla jsem ještě tak docela upravená, jak si asi představoval. Tedy ano, měla jsem na sobě pořád ty černé punčocháče a dokonce i šle, ale do společnosti se to fakt nehodilo.

„Co tady děláš?“ zabědoval miláček, když mne uviděl jako chytrou horákyni – zpola oblečenou a zpola neoblečenou. „Já myslel že už vyrazíme!“

„Víš, že ti to v tom obleku náramně sluší?“ zkusila jsem obrátit list. „Proč takhle nechodíš doma? Jsi v tom docela sexy…“ a chtěla jsem se k němu trochu přitulit. Ale miláček pořád myslel jen na ty pracovní povinnosti a mimoděk přede mnou ustupoval, jako vy se mne bál. Ale s tím jsem si věděla rady. Nasměrovala jsem ho k obrovské měkoučké lenošce kterou měl uprostřed kanclu. A když ucítil, že není kam ustoupit, zatlačila jsem ho do měkké náruče podušek.

Klekla jsem si na něj a zrovna to tak hezky vyšlo, že měl moje kozičky přímo před obličejem. A já moc dobře vím, že chlapi mají sací reflexy silnější, než normální lidi. Jakmile uvidí ženské ňadro, hned jsou u něj a… Mmmm… je to moc příjemné!

Mám hodně citlivé bradavky a miluju, když mi je někdo něžně líbá a olizuje jazýčkem… oooh… a v tomhle ohledu je můj miláček opravdová jednička! Za okamžik jsem cítila, jak mi vlhnou kalhotky. Zvlášť když jsem cítila, jak se „tam dole“ něco děje!

Sklouzla jsem na zem a klekla si mezi miláčkovy rozkročené nohy. Rozepnula jsem mu kalhoty, zalovila v nich a… Nezklamal. Byl krásný, velký a tvrdý vzrušením!

Políbila jsem toho krásného ptáka na špičku a pomaloučku přetáhla předkožku před žalud. Vydechl vzrušením a trochu si poposedl, aby měl větší pohodlí. Mmmm… ten je krásnej! Otevřela jsem pusu a zasunula si ho dovnitř… co nejhlouběj!

Jeho tělo se napjalo, cítila jsem jak celý ztuhl. Ale poslední zbytek pracovního nadšení mu nenechal oddávat se v pracovní době milostným hrátkám. Neobratně vstal a něco zakoktal. Ale jeho mužství jsem měla stále v rukách (a v puse) já a nemínila jsem se ho jen tak vzdát. Nemotornými kroky popošel ke stolu a já, jako věrný psík, uzázaný na jeho údu jsem na kolenou cupitala za ním. Těžce dosedl na své managerské křeslo a já se uvelebila na zemi mezi jeho nohama. „Copak je, miláčku?“ zeptala jsem se ho s nevinným úsměvem. „Tobě se to nelíbí?“ a uvěznila jeho penis mezi stisknutými prsy. Několikrát jsem ho nechala projet nahoru a dolů, když se mi pod bradou objevil jeho obnažený žalud, lehounce jsem ho políbila.

„Nebo tě to dře?“ otázala jsem se ustaraně. „Počkej, naslíníme ho!“

Jeho penis, mokrý, obalený mými slinami klouzal mezi mými prsy a miláček jen slastně sténal. Stačila chvilka a myšlenky na práci se mu vykouřily z hlavy. Hihi… doslova jsem mu je vykouřila z hlavy!

Teď už bylo jisté, že tuhle místnost neopustíme, dokud si pořádně nezašoustáme! Posadil mne na stůj a chtěl mi oplatit moje laskání. Ale ouha! Narazil na silonky. Chtěla jsem sesednout a stáhnout si je dolů, ale on je nedočkavě roztrhal! Tehdy jsem doslova hmatatelně pocítila význam slova ambivalentní. Protože na jedné straně byly ty silonky fakt moc pěkné a perfektně vypracované. Ale na druhé straně jazýček, který mi zajel do mušličky, ten za to doopravdy stál. A navíc: když na vás chlap roztrhá prádlo, máte pocit, že vás doopravdy chce!

V objetí jsme se dopotáceli k lenošce a padli na ni. Miláček dolů a já na něj. Hned jsem si ho osedlala. Nasměrovala jsem jeho nadržený úd do svého klína a nasedla si na něj. Oooh… to bylo něco!

Moje mušlička byla celá mokrá touhou. Aaah…! Zajel do mne jako po másle! Cítil jsem jak mnou proniká jako rozžhavený nůž máslem. A já, nabodnutá na jeho vztyčeném stožáru jsem se roztékala jako zmrzlina na letním slunci.

„Ano… ano… ještě!“ sténala jsem hlasitě. Chtěl jsem víc. Chtěla jsem aby si mne vzal. Tvrdě a nesmlouvavě… Seskočila jsem a postavila se vedle pohovky. Roztáhla jsem nohy a vystrčila zadeček.

„Pojď… udělej mi to… pořádně mi to udělej!“

Miláček se postavil za mne a zarazil mi do klína své nadržené kopí. Ještě že mne pevně držel, jinak bych snad odlétla až někam ke stěně.

„Aaah.. jooo… to je ono!“ zasténala jsem a snažila se přirážet. Měl jsem pocit, že ho cítím snad až v krku! Náhle jsem měla takový neodbytný pocit, jako by někdo šel. A nebyl to pocit… to jsem z chodby slyšela blížící se kroky… a… Se slovy „Dobrý den, je tady…“ vpadl do dveří solidně vypadající muž v obleku. Stála jsem přímo proti dveřím, nabodnutá na miláčkovo péro a jen jsem omluvně pokrčila rameny. Muž se ani nestačil začervenat a zmizel pryč.

„Blbej finanční ředitel… neumí klepat!“ ozvalo se za mými zády a zároveň jsem ucítila další mocný výpad proti mé mušličce. Jedeme dál!

Miláček byl k neutahání. Postupně ze mne strhal veškeré zbytky oblečení, takže mi zůstaly jen luxusní lodičky na vysoké jehle, které hlasitě klapaly po parketách. Tedy pokud jsem po parketách chodila! Mnohem častěji jsem ležela a sténala slastí pod útoky mého miláčka a jeho neochabujícího mužství. Bral si mne zepředu i zezadu a já se doslova vznášela v oblacích.

Položil si mne na desku stolu a zvedl mi nohy nahoru. Deska byl studená a tlačila do holých zad, ale v tom vzrušení bych snesla daleko větší muka. Jen aby miláček pokračoval v té divoké jízdě!

Vrazil do mne své kopí až po koule a mne se zatočila hlava slastí. teď už stačil jediný dotek na tom správném místě a já byla ztracena ve víru rozkoše.

Miláček do mne tvrdě zajížděl a já poznala, že už to má na krajíčku. Chvílemi se zastavoval a tiše se soustředil… snažil se svůj vrchol co nejvíce oddálit, ale byl to předem prohraný boj.

Počkala jsem, až se mi přestala točit hlava a pak jsem seskočila ze stolu. Klekla jsem si před svého miláčka a otevřela ústa. Chtěla jsem ho ochutnat, vysát jeho rozkoš až do poslední kapičky!

„Aaah!“ ozvalo se zařičení rozkoše a na tvář se mi snesla sprška horkého semene. A za ní další! A další!!! Lapala jsem jeho sperma do úst, stírala prsty z tváří a labužnicky je olizovala. Když ustal, vzala jsem ho naposled do úst a olízala poslední zbytečky semene.

Na recepci jsme dorazil se zpožděním a nikomu to nevadilo. Měla jsem trochu pomačkané šaty a taky to nikomu nevadilo. A oba jsme byli rozzáření a rozesmátí, což všichni ocenili. Snad jen finanční ředitel tento názor nesdílel a tiše se opíjel u baru.

Tak řekněte sami: jak se vám líbím víc: oblečená nebo svlečená?