Takhle teplý podzim jsem dlouho nezažila. Když mne sobotní sluníčko vytáhlo z postele a podívala jsem se z okna ven, vypadalo to jako na jaře. „Vstávat a cvičit!“ šťouchla jsem do Pavla, který se ještě převaloval v peřinách jako velryba čekající na Greenpeace. Plná elánu jsem vběhla do koupelny a než se ten můj vyhrabal, stihla jsem ze sebe udělat Dámu s velkým „D“. Pavel se malátně připotácel a opřel se o futro. On mívá po ránu hodně pomalý rozjezd.

„Co si dáš k snídani?“ zeptala jsem se. Nasměroval škvírku v oku směrem k hodinkám: „Hm… mno… to už je tolik? Ehmm…“ Prostě po ránu mu dlouho trvá než se z něj stane člověk. V klidu jsem dokončila ranní přípravy a Pavel se konečně dostal do fáze, kdy byl schopen alespoň částečně komunikovat. „Nepůjdeme ven? Je tam krásně!“ začala jsem ho lákat. „Pojď, někam zajdeme, uděláme si hezký den!“ Pavel chvíli přemýšlel a pak pokrčil bezmocně rameny na znamení radostného souhlasu.

Ranní káva ho dostala do téměř funkčního režimu. „Víš co? Zajdeme k Hrouzkovi na brunch. Půjdeme pěšky přes park, uděláme si procházku a ještě ušetříme za jedno jídlo!“ Abyste rozuměli, tak Hrouzek, nebo přesněji „U hrouzka“ je naše oblíbená restaurace. Pavel sice upozornil na to, že brunch je sice snídaně i oběd v jednom, ovšem za cenu snídaně, oběda i večeře, ale v zásadě souhlasil. Především však začal mluvit a hýbat se. A když jsme vyrazili do prosluněného podzimního dne, už to byl zase ten příjemný chlap, do kterého jsem se kdysi zamilovala.

Chytil mne kolem pasu a procházeli jsme se anglickým parkem. Bylo mi fajn a přitiskla jsem se k Pavlovi blíž. Zajela jsem mu dlaní pod tričko, chtěla jsem cítit jeho tělo. Pavel si mne otočil k sobě a políbil. „To je dneka hezky!“ usmál se na mne spokojeně a v očích se mu zablýsklo. Cítila jsem teplo jeho těla blízko sebe, vzala jeho hlavu do dlaní a políbila na ústa. Zajela jsem jazykem mezi jeho rty… stiskl mne lehounce mezi zuby a jeho paže si mne přitáhly ještě blíž k sobě.

Obou se nás zmocnila touha po tom druhém. Pavel mne vášnivě i žádostivě líbal a současně mne zčásti postrkoval, zčásti poponášel někam stranou. Opřel mne zády o strom, vyhrnul mi tričko a začal se mi dobývat do podprsenky. Ustrašeně jsem se rozhlédla kolem. „Neboj, v tuhle dobu sem nikdo nechodí…“ uklidnil mne Pavel a začal mi stahovat kalhoty. „No… já nevím…“ řekla jsem spíš jen tak ze zvyku, protože jsem to chtěla. Moc jsem to chtěla.

Než jsem se rozhlédla, už jsem měla kalhoty dole a Pavel mne políbil na vyholenou kundičku. Dotyk jeho jazyka na mé štěrbince stačil, aby se mi rozklepala kolena. Opřela jsem se o strom a snažila jsem se co nejvíc roztáhnout nohy, aby se dostal co nejdál. Laskání jazýčkem miluju. Stačí chvilka a jsem úplně mokrá. S kalhotama u kolenou to bylo hodně nepohodlné, k tomu ten pocit, že každou chvíli se na cestičce může někdo objevit… ale k čertu s tím! Teď jsem potřebovala jedinou věc, a tu věc sem potřebovala mít zaraženou ve svém mokrém klíně. Až po koule!

„Pojď… pojď do mne… udělej mi to!“ zaprosila jsem a začala Pavlovi rozepínat džíny. Sjely mu ke kotníkům a v podzimním sluníčku se vztyčil jeho nádherný velký penis. Stiskla jsem ho v dlani… byl tvrdý, teplý a na dotek krásně heboučký. „Prosím… strč mi ho tam!“ naléhala jsem a obrátila se zády k němu. Chytil mne za boky já ucítila první dotek jeho mužství. Byl na správné cestě. „Oh… ano…“ zašeptala jsem a ještě víc vystrčila zadeček. Jako by na to čekal, prudce přirazil a jedním mocným rázem mne proklál svým kopím.

„Jo… jo!“ vyrazil jsem ze sebe. Pohyboval se ve mně prudce a horečnatě, držel mne pevně za boky a při každém přírazu hlasitě vydechl. Rozkoší jsem zaryla nehty do vrásčité kůry stromu. Kalhoty stále shrnuté u kolenou mne rozčilovaly… Zatímco mne Pavel vášnivě obdělával zezadu, vypáčila jsem nohy z bot a sešlapala kalhoty na zem až jsem se z nic osvobodila docela. Roztáhla jsem nohy a „Mmm…“ to bylo něco!

Obrátil jsem se a povalila Pavla na zem. Namísto „Co blbneš?“ nebo „Vždyť je to mokrý!“ chytil do ruky svůj úd, vztyčil ho, a zavelel: „Nasedej!“

Nemusel mi to říkat dvakrát. Nasedla jsem na jeho nadržený pyj a vychutnávala si znovu to krásné pronikání do mého těla. „Mmmm“ zavrněla jsem sladce našla si polohu, při které si má mušlička nejlépe vychutnala tuhle jízdu. Stačilo pár pohybů, a… „oooh… vydrž… ještě… chvilku… já… AAAH!“ zaryčela jsem hlasitě a hlava se mi zatočila ve víru rozkoše. Celé moje tělo bylo v ten okamžik jen Jeho. Byla jsem nabodnutá na Jeho mužství a celý svět jakoby přestal existovat.

Pavel vstal a nastavil mi svůj úd. Klekla jsem poslušně před něj a olízla své vlastní šťávičky. „Mmmm…“ Vzala jsem ho do úst a jazykem objížděla hlaďoučký žalud. Byl tak velký, že mi téměř vyplnil celá ústa. Představa, že tohle celé bylo před chvilkou uvnitř ve mně mne zase vzrušila.

Podívala jsem se nahoru do jeho tváře. Ten soustředěný výraz jsem dobře znala. Za chvíli přijde jeho orgasmus… tohle miluju. Je přitom vždycky tak divoký… opravdu jako zvíře. Jako krásné, vášnivé zvíře. Zvedl mne, já jsem objala jeho tělo nohama a zaklínila je za jeho zády. Narazil si mne na svůj kolík… oh… zajel tam jako po másle! Prudce si mne narážel na svůj úd a já se opět začala ztrácet. Přirazil mne zády ke stromu a já cítila jak se na křídlech rozkoše vznáším nad košatou korunou toho silného stromu, u kterého můj rozříjený sameček divoce obdělává mé poddajné tělo. Pavel se náhle zarazil, a… „Aaaah!“ hlasitě vykřikl a z koruny stromu se vznesli ptáci. Zatleskali křídly nad tím divadlem pod nimi a byli pryč. „Aaaah… jooo… mmmm!“ Pavel do mne několikrát křečovitě zarazil své kopí a já cítila jeho první výstřik v mé mušličce. A za ním další a další…

Pomalu jsme přicházeli k sobě. Ještě se mi trochu točila hlava, když jsem nejistými pohyby sbírala po zemi rozházené kalhoty a kalhoty a oblékala se. Pavel mi gentlemansky pomáhal a když ze mne byla opět slušná slečna s kalhotkami na svém místě, obejmul mne a políbil. Na rtech jsem opět ucítila chuť své mušličky. Byl podzim a bylo mi krásně.