Ruka jí zajela pod sukni a prstem si přejela po štěrbince. Přes tenounkou látku kalhotek cítila jak je horká a vlhká. I kalhotky už měla pěkně mokré. Zavřela oči, zvrátila hlavu, a bříško jejího ukazováčku samo našlo cestu ke dráždivému místečku na poštěváčku. Má si to udělat sama? Ne, ještě ne. Ještě…
Ze snění ji vytrhlo řinčení telefonu. Podívala se na displej – volali jí z recepce.
Přejela si jazykem vyschlé rty a snažila se, aby její hlas zněl normálně.
„Ano… jistě… Opravář ze servisu… ano, vím o tom. Pošlete ho ke mně nahoru.“
„Tak opravář… vida vida!“ zabroukala si. Upravila si sukni a jukla do zrcadla, jestli je všechno na svém místě. Usmála se svůdně na svůj obraz, posadila se ke stolu a dala si k uchu sluchátko aby vypadala dostatečně šéfovsky a zaměstnaně. Právě v tom okamžiku se ozvalo zaklepání.
„Dobrý den… tak já vám jdu na tu židli“ zahlaholil mladík v modrákách a s kufříkem nářadí. Nechala ho chvíli čekat
a pak se na něj podívala zpoza brýlí.
„Copak si přejete?“
„No, jdu vám spravit tu sesli. Jste si stěžovala že vám nějak vrže, tak vám ji dám do rychtyku, co?“
„A musíte ji spravovat? To přeci nevadí. Takové křeslo si snad může sem tam vzrnout, ne?“ dodala dvojsmyslně
a nevinně se usmála. Ale mladík jako by to přeslech a hrnul se do práce. Sehnul se, a Janu podráždilo,
že si zespodu neprohlíží ji, ale to pitomé křeslo na kolečkách.
„Jojo, tady ty vinty jsou nějaký vyžvejkaný.“ prohodil znalecky, jako by to čekal.
Já ti dám vinty! pomyslela si Jana a přehodila nohu přes nohu.
„Momentík, s dovolením…“ zamrmlal ten odporný kutil, dal jí nohu zpět, otočil si Janu čelem k sobě,
roztáhl jí nohy od sebe a… a s vyjící vrtačkou se vrhnul pod tu odpornou sesli!
Tak ať si trhne nohou! pomyslela si Jana a začala si přes kalhotky hladit roztouženou a už dávno pěkně mokrou mušličku. Náhle vrtačka ztichla.
„Poslouchejte… to křeslo nemůžete nechávat takhle ve vlhku! Tam je fajnová mechanika a ta vám takhle zrezne!“ prohodil mladík v modrákách, upřeně se dívaje Janě mezi nohy.

„Ty darebáku!“ zasténala „Takhle mne nechat čekat!“. Ale mladík se nedal rušit. Jazykem pečlivě propátrával záhyby jejího klína. Chvíli kroužil kolem poštěváčku, aby vzápětí projel po celé délce její mokré škvírky. Vychutnával si chuť a vůni jejího vzrušení, aby se nakonec zanořil co nejhlouběji do její svatyňky.
Jana si rozepnula blůzku a hladila se op celém těle. Vysvobodila svá pevná ňadra ze sevření podprsenky,
aby si mohla hladit a dráždit své velké prsy.
Stiskla je v dlaních a slabě vykřikla, když ucítila jak si zvědavé mužské prsty našly cestu do její mušličky. „Mmmm… oooh…“ sténala potichu a užívala si něžného laskání. Cítila v sobě střídavě prsty, klouzající dovnitř a ven z jejího klína, pak zase něžné doteky jazyka a místy polibky horkých rtů na jejím knoflíčku lásky.
Vstala, aby mohla návštěvníka obejmout a políbit.
„Miláčku…“ zašeptala a přisála se k jeho rtům. Mladík si přivinul k sobě její
pružné tělo vonící vzrušením, až ucítila na podbřišku tlak jeho ztopořeného mužství.
Nahmatala ho rukou a stiskla přes látku kalhot.
Usmála se.
„To máme teda kliku, že tě ta holka co má dnes službu na recepci neprošacovala. S tímhle
by tě ke mně určitě nepustila!“
„Myslíš? A co by s tím mohla dělat?“ odtušil mladík, sleduje jak si Jana kleká,
loví z kalhot jeho stojící úd a vkládá si ho do úst.
„No, to nevím…“ připustila Jana mezi dvěma sousty, „…ale raději to nebudeme pokoušet!“
Soustředěně si vychutnávala laskání velkého a tvrdého penisu, jehož vůni tak zbožňovala.
„Krásně voníš…“ broukla potichu a nasoukala si ho co nejhlouběji do krku.
Byla by ho nejraději spolkla… kdyby se do ní vešel.

Přejela ho jazykem od kořenu až po žalud a polaskala ho na špičce. Vsála do úst jedno varle, měla ho plná ústa… Cítila tu dráždivou mužnou vůni, ruka se jí sevřela na vztyčeném klacku.
„Pojď už… vezmi si mne… chci tě…“ Mladík ji rázně otočil čelem ke stolu a sám se postavila za ni. Jana se opřela o stůl a přivřela oči ve slastném očekávání divokého útoku na svou svatyňku. A dočkala se vzápětí.
Ohromný úd zajel do její úzké mušličky až se Jana zapotácela. Opřela se o desku stolu
a už tady byl druhý útok. A za ním další a další… Zatmělo se jí před očima.
To dlouhé čekání, potom laskání ústy… to všechno ji natolik vybudilo,
že stačilo několik přírazů mohutného samčího údu k rozpoutání orkánu rozkoše.
„Oooh… bože… já už… AAAH“ vykřikla a nohy se jí podlomily. Naštěstí ji muž pohotově chytil a držel aby neupadla, nepřestávaje do ní bušit svým nástrojem rozkoše, kterým ji uváděl v šílenství.
„Už jsem ti někdy řekla, že jseš strašnej bejk?“ usmála se a políbila svého partnera na ústa.
„A to jsem ještě ani pořádně nezačal!“ řekl významně a položil Janu zády na stůl.
Jana se potěšeně usmála a roztáhla doširoka svá štíhlá stehna, aby do ní mohl vstoupit.
Cítila jak do ní zajíždí, jak si jeho žalud razí cestu její mušličkou,
roztahuje ji a vniká stále dál a hloub… „Ooooh… to je ono!“
„Pojď na chvilku nahoru!“ zavelel náhle a lehnul si na stůl namísto ní. Jana hned vyskočila
a sedla si na něj, zády k němu. Chytil ji rukama za zadek, nadzvedl ji, a pomáhal jí nalézt
tu správnou polohu. Teď je to ono!
Postupně klesala a cítila jak se nabodává na ten tvrdý masitý klacek.
„Ty mne budeš mít jednou na svědomí!“ zahrozila žertovně když v sobě ucítila
ten tvrdý nástroj. Tohle přeci nemůže… oooh… zase? Znovu? To asi…
„AAAAH AAAA!!!“ zařičela, když se přes ni převalila další vlna orgasmu.


Po chvíli pomalu otevřela oči. „To byl krása…“ vydechla. S námahou vstala, postavila se na stůl a podívala se na mužské tělo pod sebou. Položila mu své chodidlo na pevné břicho. Bylo krásně teplé a vlhké potem.
Asi ti odpustím, žes mne nechal tak dlouho čekat. Takhle krásně jsi mi to už dlouho neudělal!“
„Mmmm… děkuji!“ usmál se mladík a pohladil jí kotník. Pak si její nohu přiblížil k ústům a políbil
ji na prsty. „Že by velkou paní šéfovou tolik vzrušovali opraváři židlí?“
Oba se rozesmáli. „Jak tě prosímtě napadla taková pitomost? Vydávat se za nějakého montéra…“ zavrtěla Jan hlavou.
„No… když jsem ti včera slíbil, že za tebou přijdu do práce, tak mne napadlo, že ti udělám nějaké překvapení!“
„Ty seš teda dobrej… a příště přijď radši dřív. Už jsem myslela, že si to budu muset udělat sama.“
Jana si během rozhovoru klekla obkročmo na svého přítele, a pomalu ho líbala po těle.
Cítila v rozkroku tlak jeho zduřelého mužství a zlehka se o něj třela. Pohladil ji po vlasech.
„No… myslím, že jsem dorazil právě včas!“ a pomaloučku zajel svým údem do její mokré jeskyňky.
„Oooh… ano… miláčku… já už budu… ještě… ještě…“
Položil Janu na podlahu kanceláře. Klekla si a lačně se vrhla po jeho údu.
Byl napnutý k prasknutí a věděla že ta konečná exploze musí přijít každým okamžikem. A skutečně!
Jakmile stáhla předkožku a obnažila velký lesklý žalud, vytryskla z něj první sprška horkého mlíčí.