Člověk se stane ekologickým expertem, ani neví jak. Mně se to přihodilo loňské prázdniny. Kamarád, který tomu na rozdíl ode mne doopravdy rozumí, totiž založil ekofarmu. Tam chová různé zvířectvo, a v létě tam ubytovává lidi z města, kteří lační po vesnické romantice.

Loni v srpnu mi právě tenhle kamarád zavolal, jestli bych mu na pár dní nepomohl, protože mu mají přijet nějací výletníci, a on musí zrovna odjet pryč.
„Neboj, to zvládneš – lidi co se mi starají o zvířata to odpracujou, jenom jim nemůžu svěřit kasu a vůbec, potřebuju aby mi tam na to dohlídl někdo spolehlivej!“

Po tomhle ujištění jsem přikývl, a týden nato jsem již na jeho statku vítal rodinku natěšenou na opravdové zážitky z ekologické farmy. Byla to docela sympatická skupinka výletníků, obzvlášť mladší dcera Mirka. Ohromoval jsem ji (a někdy i sebe) poutavými přednáškami o problematice ekologického zemědělství. Prováděl jsem ji statkem a řečnil s převahou odborníka mluvícího před laikem.

„Nedávno jsme třeba srovnávali kupovaná hnojiva s odpadem z tady těch zvířat…“ řečnil jsem suverénně ve stáji, kde postávalo několik velkých zvířat – podle všeho koní.

„S jakým odpadem?“ nakrčila své krásné čelo Mirka. „Myslíš mrvu, nebo jenom kobylince?“.
„Hm… nooo… samozřejmě s obojím!“ vykroutil jsem se a dodal: „My to totiž zkoumali komplexně! A věřila bys, že ty kupované chemikálie jsou nesrovnatelně horší?“

„No to jo…!“ přikývla poslušně a chvíli sledovala ta postávající zvířata. Pak ukázala na jeden menší exemplář, a zeptala se: „Kolik je tomu hříběti?“

Aha… tak to bude hříbě – pomyslil jsem si a na hlas odpověděl raději opatrněji: „Kolik bys řekla?“
„Asi tak rok?“ hádala Mirka.
„Teda!“ přikývl jsem uznale. „Skoro na den přesně!“
„Máme na gymplu speciální semináře o živočišné výrobě“ začervenala se skromně. „A naši taky chtějí abych to pak studovala. Proto jsme taky tady.“

„No to jo!“ souhlasil jsem vřele. „Tady se ti určitě bude líbit!“
„Hmmm… ty se mi taky líbíš!“ řekla tónem, který ve mně vyvolal jednoznačnou reakci. A pohladila mne po paži.

„Víš, že člověk má ze všech savců relativně ke svému tělu největší přirození?“ prohodila najednou nevinně. „Kam se hrabou třeba tady ti hřebci!“ kývla hlavou do ohrady.
„No… to ti docela věřím“ řekl jsem nahlas a v duchu dodal „Zvláště teď!“ a sjel pohledem do mého vybouleného rozkroku. Mirka tam zamířila také. Nejprve očima, a pak i rukama.

Za okamžik jsem už měl kraťasy někde u kolen, a penis někde u mandlí. Bylo vidět, že to dělá spíš ze zvědavosti než z vášně, ale její trochu neohrabané pohyby mne strašně vzrušovaly. Kouřila mne pomalu a důkladně. Na chvíli mne vypustila z úst, prohlížela si tu mohutnou věc ve své ruce a opatrně stáhla předkožku z žaludu. Začala se dotýkat žaludu jemně špičkou jazyka a přitom zvedla oči ke mně nahoru, aby zjistila jaký to má účinek.

Tedy účinek to mělo skvělý. Až jsem se bál že začnu každou chvíli stříkat… Raději jsem ji vzal za paži, postavil, a začal ji svlékat. Že nenosí podprsenku, to jsem věděl. Ale teprve teď jsem s překvapením zjistil, že nemá ani kalhotky. Pod šortkami neměla nic. Ani kalhotky, ani chloupky – byla hladce vyholená, vypadala jako malá holčička! Políbil jsem ji do vyholeného klína.

„Tady se opři!“ poradil jsem jí a postavil se za ni. Poslušně na mne vystrčila rozkošný zadeček. Přitiskl jsem se k ní, a chvíli jí jezdil svým nadrženým údem mezi nohama. Mirka vrtěla zadečkem, hladila si zepředu kundičku, ale pořád jsem se nemohl dostat dovnitř. Vždycky když už ho měla na krajíčku, zavrtěla zadečkem a já byl vedle.

„Počkej… nehýbej se…“ řekl jsem, vzal svůj nástroj pevně do ruky a zamířil na její sladkou štěrbinku.

„Ne… to ne… Prosím!“ zaškemrala. „Já jsem ještě panna, víš?“ Musel jsem v tu chvíli vypadat hodně vykuleně. Všimla si toho, a rychle dodala: „Ale můžeme to zkusit vedle, ne?“ sáhla si mezi nohy, a namířila si můj nástroj do zadní dírky. Trochu jsem přitlačil, ale dostal jsem se tam jen špičkou žaludu. A když jsem se snažil dostat dál, bylo vidět že jí to není příjemné.

„Klekni si!“ poručil jsem. Mirka si hbitě klekla, opřela se o ohradu a vystrčila na mne zadeček. Plivnul jsem si do dlaně a pořádně naslinil svůj nedočkavý úd. Roztáhl jsem půlky jejího zadečku od sebe a pomaloučku, ale pevně jí zarazil žalud na okraj konečníku.

„Mhmmm… “ zasténala Mirka „jooo… to je ono…“ Cítil jsem jak mne její uzounká dírka svírá a znovu jsem přitlačil. A sledoval jak se můj pyj ppostupně prodírá dál a dál do jejího zadečku. Předkožku jsem měl napjatou k prasknutí, ale oba nás to těsné pronikání pěkně vzrušilo.

Konečně jsem byl uvnitř až na doraz! Začal jsem opatrně přirážet, ale Mirka se začala vzpínat a divoce se narážet na můj ztopořený pyj. Šoustal jsem její prdelku jako o závod a Mirka jenom hekala s každým přírazem.

Po chvilce jsem se stáhl a vyměnili jsme si místa. Já se posadil na zem a Mirka si mne osedlala pěkně obkročmo. Sama si mne nasměrovala na svou kakaovou dírku, a pomaličku si na mne nasedla.

To byla nádhera! Začala se na mne narážet a já sledoval její obličej. Vždy když si nasedla nadoraz na můj klacek, stáhly se jí rysy vzrušením. A znovu a znovu…

Chvíli jsem si takhle užíval, a pak jsem vstal. Mirka se jako na povel otočila zády ke mně, opřela se o ohradu a zakroutila zadečkem. Přitiskl jsem se k ní, a jediným přírazem vjel do té sladké prdelky. Užíval jsem si toho že ve stoje jsem měl víc volnosti. Vždy po několika přírazech jsem se vysunul úplně ven, a zatímco jsem sledoval jak se její roztažená prdelka stahuje zpátky, honil jsem si ho rukou.

Pak jsem si zase plivnul do dlaně, naslinil si nástroj, a vedral se zpátky dovnitř. Mirka se jenom prohnula v kříži a přitiskla se proti mně. Jednou rukou si prudce masírovala poštěváček, a chvílemi si zajela dál mezi nohy, aby pohladila moje varlata. Chvíli dráždila mne, chvíli zase vzrušovala sama sebe.

To už jsme šoustali pěkně divoce – zvlášť pokud vezmeme v úvahu, že byla panna. Tohle pomyšlení mne ještě víc vzrušilo, a já ucítil blížící se orgasmus.

„Já… už… “ zasténal jsem. Mirka pochopila, klekla si přede mne a nastavila ústa. „Ooooh!“ zatočila se mi hlava rozkoší a cítil jsem jak se mi tělem žene první dávka spermatu.

„AAAH!“ zařval jsem rozkoší, a vyhonil si ho do těch lačných úst. Stříkal jsem jednu dávku za druhou do nastavených úst, po tváři, do vlasů…

Mirka se mlsně olizovala, prstem si stírala moje sperma z brady a dávala si je do úst. Bylo vidět, že si to doopravdy užívá.

Oba jsme vyčerpaně klesli do slámy. „Na pannu jsi tedy pěkná divoška!“ řekl jsem uznale. Ale Mirka už znovu hladila můj ochablý pyj a snažila se ho přivést k novému životu.