Společný cíl je však natolik sblížil, že fázi projektu přežili bez vážnějších hádek a koncem května začali stavět. Pavel jako správný chlap chtěl Jitku ušetřit tvrdé manuální práce, ale Jitka jako správná partnerka chtěla zase pomáhat.
„No dobře.“ kapituloval Pavel „Tak můžeš katrovat písek.“
„Co? Katrovat? A co to je?“
„No dyť jsem ti to říkal že se v tom nevyznáš, tak se mi do stavby nepleť
a nechej to laskavě na mně. To je chlapská práce.“
„No ale já ti chci pomoct!“
„No tak nakatruj písek.“
„Tak mi řekni co mám dělat!“
„No vždyť ti to říkám: Nakatruj písek!“
„Tak mi to řekni česky a nebuď tak pitomě zabedněnej!“
„Já nejsem zabedněnej.“
„Jseš. Jseš zabedněnej jako bedna kytu.“
„Ještě kdybys tak věděla co je to kyt, žejo?“
„No… jasněže vím!“
„Tak pověz, co je to?“
„To je jedno.“
„Nevíš, viď? Dyť jsem to říkal.“
Aby bylo jasno, toto nebyla manželská hádka. To byla běžná každodenní konverzace. Jitku ani Pavla by rozhodně nenapadlo označit za hádku rozhovor, při kterém nebylo použito nástrojů. Nadto ani nedošlo k žádnému zranění. Takže jaká hádka? Ostatně rozhovor pokračoval dále:
„Tak mi teda pověz proč sis mně bral, když jsem podle tebe tak blbá, co?“
„Já neřekl že jsi blbá!“
„Stejně sis mne vzal jenom proto, abys měl s kým šoustat, protože ti pořád stojí.“
„Nestojí!“
„Kecáš. Ukaž!“ a Jitka sáhla jemnou ale zkušenou dlaní Pavlovi do rozkroku.
A protože nerada prohrávala, držela tam ruku tak dlouho, dokud neměla pravdu.
„Tak vidíš, že ti stojí.“
„Stojí mi, protože jsi mne dráždila.“
„Nojo… jsem nějakej podrážděnej!“ odtušila Jitka a začala Pavla svlékat.
„Co je zas…?“ zeptal se Pavel překvapený tím obratem.
„No, když už ti stojí… tak mne aspoň ošoustáš, ne?“
„Hele, zlato, ale za hodinu mi mají přijít chlapi na ty výkopy!“
Ale to už Pavel říkal jen tak pro formu, aby Jitka věděla, kolik na to mají času. A Jitka už na to nic neříkala, protože měla plná ústa Pavlova naběhléhu údu.
Ale napřed si nechá svou lasturku připravit něžnými doteky Pavlova jazýčku. Shodila ze sebe šortky a jen v kalhotkách vyskočila na kus lešení o který se Pavel opíral a rozkročila své krásné štíhlé nohy kolem jeho boků.
Pavel přejel lehounce prstem po tenké látce kalhotek, pod kterými cítil měkkoučkou vlhnoucí kundičku. Zajel prstem pod látku a shrnul ji stranou. Přisál se k mokré štěrbince lačnými ústy a vylizoval její záhyby.
Přitom si nepřestával jednou rukou masírovat svůj penis, aby ho udržel v pohotovosti. Jitka si toho po chvíli všimla, pomalu si podřepla, políbila Pavla na ústa, takže na chvíli ucítil její mrštný jazýček jak rejdí na všechny strany, a potom si lehounce nasedla na jeho připravený úd.
Nasedla si na něj plnou vahou a cítila jak jí celou proniká. Milovala ty okamžiky prvního proniknutí, kdy jí ten ztopořený kus chlapského těla vniká do klína stále hloub a hloub. Trochu zavrtěla zadečkem a z úst jí splynulo slastné vydechnutí. Potom, jako by si to rozmyslela, vstala a obrátila se k Pavlovi zády. V téhle poloze se jí lépe nasedalo a měla pocit ještě hlubšího zasunutí.
Ale co to? Ucítila, že Pavel nesměřuje svůj nástroj zpátky do její mušličky, ale trochu víc dozadu. Trochu zavrtěla boky, a už měla obnažený žalud přitisknutý k ústí zadečku. Slastně přivřela oči a začala opatrně nasedat. Ještě kousek… ještě… cítila jak hlava Pavlova nástroje roztahuje její uzounkou dírku a proniká pomalu dovnitř.
Jitka se trochu nadzvedla a pak si nasedla ještě jednou, s větší razancí. Málem se zajíkla když ucítila jak Pavlův nástroj překonal první překážku zajel do hlubin jejího zadečku.
S očima přivřenýma slastí nasedala dál a dál, až ucítila jak ho má v sobě celý. Ale Pavel jí nedal čas aby si vychutnala tu slast. Úzké sevření Jitčina zadečku ho vzrušilo natolik, že už nedokázal jen pasivně sedět a sledovat jak si jeho partnerka dělá dobře. Toužil do ní vniknout sám, hezky tvrdě, jako beranidlem.
Opřel Jitku o hromadu cihel a doslova z ní serval kalhotky. Jitka si v předtuše pěkně divoké jízdy taktak stihla naslinit zadní dírku, aby neutrpěla úhony, a už byl Pavel v ní. Chytil ji pevně za boky a zarazil svůj penis do její připraveného zadečku, až Jitka zalapala po dechu.
Po chvíli ji Pavel položil na lešení. Zvedl její krásné štíhlé nohy a vtlačil špičku žaludu do jejího análku. Zůstal jenom na krajíčku a krátkými pohyby dráždil sebe i Jitku až k nepříčetnosti. Čekal, až ho ona začne prosit, aby do ní pořádně zajel. Vzrušovalo ho, když ho doslova prosila, aby si ji vzal, aby ji pořádně pomiloval.
„Dělej… vraž mi ho tam! Prosííím…. !“
Pavel nejprve Jitku otočil na všechny čtyři a teprve potom její přání vyplnil. Vnikl do ní tak prudce, že se musela pořádně zapřít, aby ji nepovalil.
Stačil jen hlasitě vykřiknout rozkoší a už cítil, jak se jeho výstřik nedá zadržet. Jitka se hbitě otočila a nastavila svá ústa. Pavel stiskl rukou svůj pulzující penis a zasténal. První sprška jeho horkého semene dopadla Jitce na tvář, a za ní další a další. Jitka cítila jak horké kapky dopadají do jejích úst, na tvář, na bradu a stékají jí po krku mezi ňadra.
Když po nějaké chvíli přišla parta s nářadím kopat výkopy, nemohli na staveništi nikoho najít.
Teprve po chvíli volání a halekání se za hromadou cihel objevila rozcuchaná Pavlova hlava.
Mžoural ospale do sluníčka a chlapi si z něj dělali legraci, co že jako dělal v noci,
když teď přes den spí.
A co na to Pavel? Pavel na to nic. Jen se uculoval.