Autor: Salomon

Jednou k večeru vstal David z lože a procházel se po střeše královského domu. Tu spatřil ze střechy ženu, která se právě omývala. Byla to žena velmi půvabného vzhledu. (Druhá Samuelova, 11, 2)

Proč tak den ode dne chřadneš, královský synu? Nepovíš mi to? A Amnón odvětil: Miluji Támaru, sestru svého bratra Abšalóma. (Druhá Samuelova, 13, 4)

Tu řekla prvorozená té mladší: Pojď, dáme otci napít vína a budeme s ním ležet. Tak dáme život potomstvu ze svého otce. (Genesis 19, 32)

Ono se řekne: Dal jí to a vešel k ní. A ona s ním otěhotněla (Gen 38, 18). Ale co to ubohé Támar dalo práce. A nejen předtím, ale i potom!

Ónan věděl, že ten potomek nebude patřit jemu, proto když vcházel k ženě svého bratra, vypouštěl semeno na zem, aby nedal potomka svému bratru. To, co páchal, bylo v Hospodinových očích zlé. (Gn 38, 9-10)

Žena viděla, že je to strom s plody dobrými k jídlu, lákavý pro oči, strom slibující vševědoucnost. Vzala tedy z jeho plodů a jedla, dala také svému muži, který byl s ní, a on též jedl. (Gn 3, 6)